... až zjistíš

8. září 2014 v 19:56 | Lucka







... až zjistíš, "zač je toho loket", až prokoukneš skrze závoj a skrze iluzi, až tam, čemu se říká nebe, až pochopíš, že všechny tužby a cíle jsou jen klamem pro pocit nalezení smyslu života, a až i ten smysl pomine, protože dojdeš k závěru, že smyslem čehokoli je jen a prožitek smyslu samého, bez skutečného cíle, protože cílem není cíl, ale vybírání si momentů z nabízených variant přítomnosti, bez toho, že není nic, na ničem by ve skutečnosti mělo záležet, pak... co vlastně pak???
Změníš se. Dotkneš se hloubky plynutí, odevzdání se, míru, ztratíš veškerý svět, co jsi si v sobě vytvořil, zhroutí se jako domeček z karet. Rozpustí se všechny vztahy s ostatními, ať už byly založeny na čemkoli, protože spatříš jen svůj vlastní obraz bez existence ostatních. V ostatních uvidíš jen sebe, a tím je pochopíš a přijmeš. Všichni a všechno se stane Tvým partnerem a Ty pocítíš úctu bez stavů podřízenosti či nadřazenosti. Prožiješ si hluboký strach i depresi z toho, že nic není pravda, že vše je jen kulisa pro scénář vlastního divadla. Ale je to jiný prožitek strachu. Kdybys nebyl vnitřně připraven, zbláznil by ses. Je to hluboká bezemočnost a údiv, zkoprnění, kdy i uvědomíš, že můžeš být kýmkoli a čímkoli, že není ve skutečnosti nic, co by tě vymezovalo či omezovalo. Vypne se program podobně, jako vypínáš televizi. Blik. Změní se ti zrak i pohled a začneš vidět jinak. Meditace s představami, sny i okolí, ve kterém zrovna jsi, budou lživé, neboť uvidíš, že jsou uměle vytvořené, abys měl mantinely a netápal. Mantinely Tě pak začnou jen obtěžovat. Veškerá myšlenka bude příliš omezená na to, aby Tě definovala. Já - osobnost se rozplyne v prostoru a Tvé vědomí se bude rozpínat do nekonečna. Staneš se vším i ničím. Na nejhlubší úrovni tohoto "dna" pochopíš, že jakákoli snaha o cokoli je marná a jakýkoli boj zbytečný, protože není s kým a proti čemu bojovat. Přestaneš se modlit a začneš tvořit. S hlubokou vděčností.
Z tohoto stavu není návratu. Jsou jen myšlenky, co přijdou a budou Tě chtít znovu vymezit. Můžeš jim to dovolit a začít hrát novou hru v nových kulisách, ale už navěky si budeš těch kulis vědom. Můžeš znovu propadnout do silných energií magických emocí a myšlenek, co se snaží ti vtisknou nové Já. Můžeš a nemusíš. Protože si uvědomíš, že jakékoli Tvé snahy a vytváření energií, činů, slov, myšlenek, nejsou trvalé, nic tu a ani nikde jinde po Tobě nezůstane, vše se dříve či později promění v energii jinou, jako se neustále proměňuje příroda, Země i celý Vesmír a vše rádoby trvalé zmizí s jedinou myšlenkou. Pochopíš, že Pravda neexistuje v žádném názoru, protože Ty sám jsi Pravdou, neboť splyneš s jednotou všeho, co je i není, splyneš s Vesmírem a jeho nekonečností. Ty se staneš vším a vše se stane Tebou, zjistíš, že můžeš zaměřit svou pozornost na jakoukoli "část" z této nekonečnosti a tím se staneš touto částí. Na Zemi i mimo ni, kam zrovna přesuneš vědomí, na kterou energii se naladíš. Pak budeš moci stát kýmkoli, aniž by sis na někoho musel hrát.
Veškerá písmenka jsou příliš nedokonalá a omezená, aby se jimi dalo vyjádřit to, co je nevyslovitelné a bez prožitku nepochopitelné. Stav života a smrti zároveň. Stav mimo Já. Miluj a neočekávej. Pak pochopíš.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama