Červená karkulka 2/5

29. května 2014 v 20:00 | Mil |  Povídky a jiné








Jiřina si vyšlapovala lesem, jen co noha nohu mine. Les nebyl temný ani černý, byl to normální les plný stromů a slunce, jakých je ve zdejším kraji nepočítaně.

Zrovna myslela na svého spolužáka Petra, když tu se zadívala do dáli a uviděla medvěda. Sakra, co ten tu dělá? Ivánek by měl nahánět holky jinde a ne zde, pomyslela si Karkulka. Nu, to se musí zjistit. Přidala proto rychle do kroku, aby se s Ivánkem co nejdříve setkala.

"Ahoj co tu, prosím tě, děláš? Ty jsi Ivan z Mrazíka, ne?"

"Ahoj Karkulko, kam to jdeš?"

"Jdu babičce popřát k svátku. Jenže já se ptala první, tak odpověz."
Už to tu bylo zas, ty protivné šaty. Navíc na tuhle otázku odpovídala téměř automaticky. Stávalo se i ve škole, že na otázku kam jdeš, najednou přepnula do módu les a odpověděla: jdu babičce popřát k svátku.
"A vůbec, kde je vlk Žolík?" Vyptávala se dál.

"Co je ti, sakra, po tom, kde je ten mizera Žolík?" bručel medvěd Ivan.
V duchu se viděl s Nastěnkou. Tahle červená fuchtle se mu vůbec nelíbila. Medvěd vytáhl z kapsy lístek a koukl na něj. A jo, tady to je, pomyslel si.

"A kde ta tvá bába bydlí?"

Karkulka zírala a nevěřila vlastním očím. Tenhle ubručený protiva jí tu bude číst otázky z papíru? Tak to vidí prvně. Co to zas, sakra, je? Místo vlka jí tu bručí medvěd.

"Bydlí tamhle za lesem, medvídku. Ale co se stalo se Žolíkem? Proč tu není?"

"Tobě neříkají jen tak Červená Káča, co? Nedáš pokoj, dokud ti to celé nepovím… Takže, v pondělí vlítli do země pohádek Zelení a prej jdou z odboru pro ochranu práv zvířat. No, nečum na mě tak, Karkule. Je to jak povídám. A jelikož Žolík měl jaksi nejvíc nevybrané dovolené, tak si teď leží někde u moře nebo co."
Medvěd si zabručel sám pro sebe. "Je to nespravedlnost na tom světě."
Jo, kde jsem to skončil, aha, tady.
"A máš pro bábu kytku? Támhle na louce je pitomých smradlavých tentonoc dost."

"Ne, nemám." usmívala se Jiřinka, ač nerada.

"Tak tam koukej mazat a trhej a dej mi pokoj s blbejma dotazama. Musím se psychicky připravit. Sežrat starou houžev není jen tak. Promiň, tvou bábu. Na co čumíš? Mazej škubat!"
Houkl na ni medvěd Ivan. Holka jedna pitomá, zvědavá.

Karkulka ho poslechla, otočila se a odešla. Bože, tenhle bručoun nás asi vážně bude chtít sežrat, blbec jeden. Snad mu to bábinka nějak vysvětlí. Lépe řečeno, stihne vysvětlit. Jiřina počala poslušně trhat jahody a kytky.
Mezitím nasraný Ivan pokračoval k babiččinu příbytku.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama