Kapitola třetí-cukrárna

8. února 2013 v 8:30 | Mil

Tma se pomalu snášela nad městem a sněhové vločky zvolna dopadaly dolů. Z komínů se kouřilo a okna domů se rozsvěcovala jedno za druhým jako svíčky na vánočním stromečku, co žlutě září do noci. Daniel zamířil k jednomu komínu, ze kterého se linula medová vůně perníků. Už z dálky viděl, že na střeše nebude sám.



***

Byl to takový bručoun, chlapík, co měl kolem pětapadesáti. Rázoval si to kamsi na nákup mikulášské nadílky. Však měl také naspěch, v předvečer sv. Mikuláše. Najednou i on ucítil to, proč tam andělé poposedávali na střeše, onu nebeskou vůni, která se linula z cukrárny.
No výborně, snad tam nebude moc lidí, a když tak je předběhnu..
Vešel rázně Matěj do cukrárny, zvonek jednou cinkl. Klára se otočila ke dveřím, usmála se na chlapíka, který působil dost nevrle.

"Dobrý den, kde končí řada?" Sakra, co to tu povídám?

"Tady za mnou," usmála se na něj mile, už podruhé.

"Já bych nerad předbíhal."

"No a to by se toho asi tak stalo," culila se na něj. "Spěcháte?"

"Ne vůbec," smál se ještě před chvílí nabroušený Matěj.

"Já vás pustím!"

"Ne, kdepak, to je dobrý." Mávl rychle rukou.

"Vážně? Jestli máte naspěch, mně to vůbec nevadí." Smála se na celé kolo Klára.

"No tak to vidíš sám," usmíval se Drahoslav na Daniela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama