Dopis

28. prosince 2012 v 16:43 | mil




Milý Ježíšku,
já vím, už jsem Ti dlouho nepsala. Ale snad i ty dopisy, co napíši jen ve mé mysli a pošlu Ti je, doletí stejně jako tenhlencten skutečný a stejně tak se počítají.
Víš, když jsem byla menší, věřila jsem na Tebe. Opravdu ráda a od srdce jsem Ti psala dopisy, jak ty malované, tak později ty psané, ke kterým jsem i tak ještě něco dokreslila.
Pak přišly první pochybnosti, bylo mi asi tak šest let. Tenkrát jsem si moc přála toho chodícího pejska. Byl na baterky, chodil a štěkal! Pamatuješ? Dnešní děti by se téhle dnes už jednoduché hračce vysmály, ale já si ho tenkrát moc přála, víš? A jistě si dovedeš představit mé zklamání, když jsem ho ten rok pod stromeček nedostala. Já, která jsem byla tak hodná a poslušná. A pejsek nikde! Tenkrát mi to maminka vysvětlila, že jsi asi neměl tolik penízků a když musíš naložit všem dětem něco. Mám být prý ráda za ty dvoje punčocháče, co jsem dostala, a taky za tu panenku. Ještě, že jsi mi nenaložil uhlí, to by jsi mě fakt dojal! Tak už tehdy jsem nabyla podezření, že jsi jen takový výmysl pro děti, aby byly celý rok hodné a pak jim to koupí prostě jen rodiče. Jenže ti mí byli neskutečně praktičtí, víš? Ano, tehdy se v mé hlavičce zrodila ta myšlenka, první pochybnost o tom, jestli vůbec existuješ.
Pár roků nato jsem si přála Lego. Viděla jsem ho u jedné holčičky u nich doma a moc jsem si ho přála, opravdu moc. A i když všichni dávno říkali, že opravdu neexistuješ. Brácha byl se vším hned hotov. Prej, smiř se s tím, on není. To je jen pohádka pro děti, jako všecko, jsi už velká. Přesto mně neodradili od mého přesvědčení že určitě jsi a určitě letos, letos příjdeš a přineseš mi to mé vysněné Lego. Učitelé tvrdily, že tak leda Děda Mráz. Jo, ruská propaganda tehdy šla touto krajinou. Dnes je to prej zas jakýsi Santa. Je to tvůj příbuzný, nebo co? Protože já stejně věřím pořád jen v Tebe, víš?
Tenkrát ten rok - byla jsem asi v páté třídě - jsem byla opravdu přesvěčená, že to vyjde, byla jsem přeci tak hodná! No, někdy jsem i zlobila a jednou se zas ztratila, ale i tak, věřila jsem Ti. I když maminka tvrdila, že Lego je moc drahé a dá se koupit jen v Tuzexu a kde prý na to máš pořád brát.
Přesto jsem Ti napsala s vyplazeným jazykem, pamatuješ? Já totiž hrozně škrábala. Soudružka mě pořád napomínala, že píšu pomalu a jako kluk, nebo ještě hůř, jako kocour. A já se tak bála, že to po mně nepřečteš. Tak se ptám, přečetl jsi to nebo ne? Asi ne, ani to Lego jsem nedostala.
No a když mi bylo 18 let, tak jsem si přála jen šicí stroj. Ano, já vím, má přání nikdy nebyla skromná. Ale pochop, prosím, přeci si nebudu přát věc kterou by mi mohli koupit i rodiče. Protože to bych pak nemusela žádat Tebe, to dá rozum! Přesto jsem ještě pořád chtěla věřit, že musíš existovat. I když nějaké ty pochybnosti v mém věku už byly, dá se říct normální, že.
Když se mě pak táta ptal, co jsem si přála a já mu prozradila, že jen jednu věc, údivem povytáhl své světlé obočí. Ale když se dozvěděl o šicím stroji, spadla mu doslova brada. Pronesl něco v tom smyslu, že nemám rozum a že to by musel ty prachy asi tisknout, tedy prej ne on, ale Ty by jsi musel tisknout peníze.
A ty vánoce mi to došlo, Ježíšku, proč by jsi nám vlastně měl dávat dárky, které si můžeme koupit v obchodech. A když nemůžeme, lze si na ně pořád ještě našetřit. Přitom je všeobecně známo, že ty nejlepší věci v obchodě nekoupíš.
Proto bych si letos moc přála pokoj všem lidem dobré vůle. A těm, co nemají dobrou vůli, dej prosím nejdřív tu vůli a pak i ten zbytek.
A mým přátelům, rodině a všem, které mám moc ráda, kdybys pro ně měl hodně zdraví, hromadu lásky a ždibec toho štěstí. Víš, oni to moc potřebují.
A přesto věřím, že tohle jsou přání, u kterých stojí za to, abys je splnil.
Adresu Ti snad psát nemusím, známe se tak dlouho.
Tvoje Miluška.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ježíšek Ježíšek | 2. ledna 2013 v 0:22 | Reagovat

Nejmilejší má Miluško!

To víš, doba pokročila, už si píšeme e-maily, dneska už nefrčí dopisy za oknem, taky jsem se dostal k tomuto blogu a vidím, že dopisy mně jsou opravdu všude. Ty myšlenkové nevyjímaje, mají stejnou sílu a hodnotu. Možná by ses divila, kolik dospělých - už naoko nevěřících ve mě - mi "píše"!
Tvůj dopis je krásný a svědčí o Tvé moudrosti, kterou jsi za léta od svého dětství nasbírala, stejně tak o Tvém laskavém srdéčku, co v Tobě zase sídlí odjaktěživa. Jak asi už tušíš, penízky jsem nikdy nepotřeboval, to byl zastírací manévr rodičů, jak vysvětlit dětem, že se pod stromkem neobjevily vysněné dárečky. Dám Ti jednu otázku, na kterou určitě znáš odpověď: Kdo snáze nalezne v sobě to, co hledá jinde - ten, který vždycky všechno dostane beze snahy na zlatém podnose, nebo ten, který se musí ptát, proč mu něco nebylo dáno, ač byl hodný a poslušný ostatním? Který z nich rychleji a snáze nalezne moudrost vlastní duše?

Santa Claus i děd Maróz, jakožto i další obdarovávači,  to jsou pouhé lidské masky pro to, aby lidé do něčeho, co chtějí si vzájemně darovat, schovali kousek své vlastní radosti, která se ale trošku zvrhla v to, co zbytek světa - v touze mít víc, než má soused. I mně se lidé tuto masku pokoušejí nasadit, když balí do ozdobných papírků s líbivou mašlí všemožné dary, na které se za pár týdnů začne snášet prach. Nuže, mohou tak činit, chtějí-li. Odpusťme těmto lidských názorům, vždyť se tolik snaží, byť třebas zrovna koukají přes nečisté brýle a mnohé tak vidí zkresleně. Já, a to vždy bylo mým jediným darem všem a posláním zároveň, přináším lidem obraz toho, kým mohou být oni sami, projev vlastní síly v lásce k bližnímu. Chápeš skutečně význam a sílu těch slov? Kdo dovede toto dát, ten pochopil smysl mého narození a oslav pravých Vánoc, pochopil i mou životní snahu a pouť, a nakonec i smrt, která smrtí nebyla, jen vyjádřením nedotknutelnosti toho, kdo v sobě nese sílu lásky. Vždycky ke mně Tvé myšlenky a touhy, Miluško, dorazily. Ale  až nyní, kdy jsi sama vyšla z bludného kruhu obdarovávání materialistického (ač v Tvém případě vždy ta dobrota byla o fous silnější než chtění a tužby ryze světského života), čemuž jsi samozřejmě jako děcko nevinné nemohla uniknout, a došla až poznání pravých hodnot lidských, odpovídám Ti skrze tento dopis - a veřejně, aby si ho  mohl přečíst každý člověk, který zavítá až sem - a který se třeba ještě rozhoduje, zda-li se zbavit své pýchy, nebo ji odložit a milovat. Tvá přání, Miluško, budiž splněna - a když teď ucítíš takový zvláštní hřejivý pocit někde v bříšku, víš, že se  Tvůj vysněný dárek právě v Tobě usazuje. Ano. Já již nechodím po světě v lidské podobě, jako tomu bylo před dvěma tisíci lety, teď je má úloha jiná - předávat odsud, ze sídla lásky, těm, co žádají, to krásné, co já tehdy chtěl lidem předat právě svým působením na Zemi - a ukázat, že i oni mohou činit zázraky. Tedy nyní předávám odsud těm lidem, u kterých uvidím, že mé poselství chtějí a mohou šířit dál - a to i beze všeho náboženství, se kterým bývám dosti mylně spojován díky špíně na těch brýlích. Ty, Miluško, jsi jedním z těch lidí. A tak si teď na chvilku zavři očka - až je znovu otevřeš a nadechneš se a vydechneš, ucítíš, že teď máš Ty tu moc vykonávat sama to, oč jsi mě požádala. Nyní se Ti dostává takové moci, a věř, že si ji zasloužíš tak, jakou měrou přeješ skutečně dobro ostatním lidem a s jak silnou láskou se na ně díváš. A v očích těch já navěky budu sídlit, abych Ti to vždy připomněl, když se Ti svět třeba zrovna nebude zdát milý a láskyplný. A nehledě na to, jaká byla, je a bude pevnost Tvé víry ve mně, bude vždy s Boží pomocí nekonečná má víra v Tebe.

Doufám, že jsem alespoň tentokrát splnil  Tvé přání, když to s těmi hračkami a šicím strojem tak nevyšlo. Však už víš sama, jak to je.

S díky za spolupráci a nejvyšší měrou lásky se loučí Tvůj Ježíšek, tedy jménem pravým Jesua.

P.S.: S tou adresou to byl dobrý vtip :D

2 Mil Mil | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 11:54 | Reagovat

Můj milý Jeshue,
já jsem tak dojatá děkuji děkuji moc. :-))

3 Vendy Vendy | Web | 4. ledna 2013 v 18:14 | Reagovat

Krásný je tvůj dopis, Miluško, plný nejen dětského smutku za nesplněným přáním, ale i moudrosti dospělé osoby, která ví, že dárky jsou sice hezké, ale fungující rodina a dobrá pohoda je k nezaplacení. :-)  
A stejně tak krásný je komentář od Ježíška.
Vidíš, to je taky dáreček! ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama