Dopis andělským srdcím

13. září 2012 v 9:30 | Lucka


Vážení mí milí přátelé, kamarádi a známí!
Včerejší den byl pro mě významný v osobním rozvoji, kdy mi bylo dáno poodhalit další z koutků Pravd tohoto Vesmíru, respektive sebe samotné. Tím vás nebudu zatěžovat. Proč píšu? Mám pro vás vzkaz, naléhavé volání a výzvy naší Matičky Přírody, živé bytosti. Jak víte, pracuji s energiemi. Energiemi všeho, co je. Tedy nejen léčivými energiemi, které v sobě má každý člověk, bioenergií (jen si mnohdy nevzpomíná, jak ji správně používat), ale i s energiemi slov, věcí, čísel, myšlenek, barev, všeho... Stejně tak víte, že minulé týdny jsem prožívala poměrně značně emotivně díky neustálému noření se do sebe a přijímáním všeho, co přichází, zvláště přílivu nových energií "odkudsi". Včerejšek však byl další ze zlomových, co jsem prožila. Nevím, jak si kdo z vás představuje komunikaci s bytostmi "vyšších sfér", zda-li a jakým způsobem ji provádíte a zda-li v ní věříte (či alespoň jste ochotni věřit), jestli meditujete za "něco většího" či jste "jen dobří lidé", je to vaše osobní záležitost a případně otázka do debaty. Co se týče mě, není to tak, že bych si sedla do křesla, naproti mě anděl a povídali jsme si o všem možném a nemožném. Je to o propojení všech svých těl a jejich vzájemné spolupráci. U mě nejvíce pracuje emocionální a následně fyzická složka. Hlavním "řidičem" je ale mentální vysílání a přijímání - otázek a odpovědí. Pocity, signály, energie, myšlenky, nápady, inspirativní texty, kombinace čísel a podobných opakujících se situací, sem tam i nějaké fyzické slyšení přímo andělských slov. Kyvadlo k těmto účelům nevyužívám.To je komunikace má. Jak se někdo může snad domnívat, že tyto informace přicházívají sem tam někdy, není to pravda. Přicházejí nepřetržitě a neustále - a je jen na nás, zda-li jsme schopni se na ně naladit, vnímat a cítit je - zda-li vůbec chceme. Pro mě už je to permanentní záležitost, neuplyne pár minut, abych "nechatovala s andílky" :-). Prosím vězte, že to není "chlubení", jen konstatování toho, co může každý kdykoli a v jakýchkoli podmínkách, nikdo nikdy nemůže být ničím omezen, kromě omezení svých vlastních, konkrétně svou rozumovou částí mozku. Včerejší den byl velmi silní na přijímání. Dostala se ke mně spousta informací, které budu ještě zpracovávat delší dobu a učit se je chápat a prožívat.
Co přišlo shora kromě darů v podobně úžasné energie a klidu pro mě? Křik a výzva, poselství. Jdi a řekni jim to. A to je důvod, proč píšu. Řekla jsem, že půjdu a řeknu, tak tak činím - a začínám u vás, přátelé.Vy, dobří lidé s andělským srdcem, či se srdcem čistě lidsky otevřeným, jak kdo chcete, máte teď v rukou obrovskou zbraň. Je jím Láska sama. Vy o ní víte, zatímco mnozí lidé žijí v hořekování a smutku své vlastní nevědomosti pláčí na duši a to se projevuje všeobecnou nespokojeností. Nespokojenost, zlobu a smutek rádo využívá naše ego, aby nás ovládlo, protože jsme pak snadno manipulovatelní - křičíme, nadáváme, kritizujeme druhé a přitom netušíme, jak si utahujeme pásku přes oči (a smyčku kolem krku). Pak se zdá, že jsme vláčeni okolnostmi, přitom jsou to jen situace námi vytvořené, které je nutno zpracovat. I my tak občas žijeme, když zapomínáme na tuto všemocnou zbraň, na Lásku. Každého občas něco naštve, rozesmutní, pociťujeme zoufalství a beznaděj. Je to tak proto, protože zapomínáme na Lásku, přijímáme negace z okolí a dostatečně je nezpracováváme. A že je těch zdrojů! Dneska jsem výjimečně viděla televizní zprávy. Vraždy, smrt, smutek, tragédie. Ano, pančovaný alkohol je nejspíš tragédií, považujeme-li smrt za tragédii. Lidstvo má ze smrti hrůzu, proto rozebírá toto téma vehementně a pomáhá šířit další strach - ale jen proto, že tento strach prožívá. Je to příliš blízko.Představuje si, jaké by to bylo, přijít o blízkého, "náhodou" se také otrávit, soucítí s druhými a tak. Prožívá to jako svou přítomnost a stejně tak vysílá do okolí. Lidé nevidí, že pitím tvrdého alkoholu enormně zatoxikovávají organismus a zabíjí se - jde to pomalu, tak to nikdo příliš neřeší. Stejně jako příliš neřešíme válku "kdesi" - ano, je to hrozné, ale... zato budeme řešit, pokud se soused vybourá na motorce. Je to blízko, poblíž našich energií. Co je nám však nejblíže, to nevidíme a neslyšíme. Je to Matička Příroda a jsme to my sami, naše nitro, zdroj všech těch negativit, na které se díváme v televizích jako na odraz neutěšeného stavu naší duše.

Včera mi bylo definitivně potvrzeno, že se "něco stane". Stanuli jsme před milionkrát omílaným "koncem světa". Je jiný, než ty předchozí oznámené - a vzbuzuje opět obrovsky šílené množství strachu. Stoupá kvapem nervozita z toho, co bude, jak se blíží "termín". Strach z budoucnosti v přítomnosti. Co takový strach může v přítomnosti pro budoucnost způsobit? Jedině podmínky, aby strach byl oprávněný. Jde to ale i jinak a je skutečně poslední vteřinka před dvanáctou jít touto novou cestou.
Co se stane? Chcete to vědět? Pokud ano, čtěte dál, pokud ne, užívejte si dál sladké nevědomosti, ale počítejte, že jednou budete událostem muset čelit tak jako tak. Nikoho k ničemu nenutím, však to ani nelze, jste svobodní ve své mysli a dobře tomu tak. Vás považuji za velmi chápavé bytosti, moudré a lidské, proto jsem si dovolila se na vás obrátit s tímto dopisem. Dopis stejného znění však hodlám zveřejnit i tam, kde se dostane k širšímu okruhu čtenářů.
Co se tedy stane? Co dělat a jak?
V první řadě se usmát a uklidnit. Je to hra, nic víc. A dopadne podle toho, jak zdatní budeme hráči a jakou budeme mít trpělivost dohrát do konce, aby to za nás neudělali jiní. Ano, skutečně se "něco" stane. Stane se něco fantasticky nádherného, po čem lidstvo už dávno touží. Nastolí se mír, tolerance, schopnost spolupráce ve všech oblastech a spokojenost lidí, uklidnění. Jako v pohádkách - Láska porazí zlo. |Ne během jediného dne, ten jediný den bude jen počátkem, odrazovým můstkem k přestavbě. A na tu bude času dost. Jak asi tušíte, jsou tu "háčky". A háčky spočívají v tom, planeta potřebuje naši pomoc - chce vědět, co chceme - a podle toho vše buď bude probíhat hladce, nebo těžce.
Pozvedne se vědomí, to v každém případě. O tom snad ani nemusím psát. Na nás je, jak to všechno bude probíhat. Představte si, že to, co se děje a bude dít, je jako projíždějící rychlík. Blíží se a prostě pojede dál, ať uděláme cokoli. Proces je rozběhnutý. A na nás je, zda-li mu přehodíme výhybku správným směrem, postavíme se mu do cesty a necháme smést, budeme se ho marně pokoušet zastavit či se rozhodneme tento proces vůbec nesledovat. Každý podle svého - ale výsledek bude VŽDY pozitivní a příznivý pro celé lidstvo. Takže žádná nukleární katastrofa a tak. A vůbec - toto slovo bychom měli vyškrtnout ze seznamu slov užívaných ve vztahu k naší Zemičce :-). Nastanou změny obrovského charakteru, které nemůžeme zatím pochopit, proto se vede tolik spekulací. Při našem využívání asi 3-8% kapacity mozku to ale pochopit prostě nelze (kdo využívá více, pochopí, několik mistrů jistě toto ovládá...).

Nemusíme ale chápat vůbec nic, protože nám stačí to naprosto nejzákladnější, co máme každý - a jak už jsem říkala, je to Láska. Láska je nejmocnější energií, která existuje v celém Vesmíru.


Proto vyzývám - milujte. Ještě dnes, právě teď, tady, jak čtete tyto řádky, přijměte energii Lásky do svého srdce a vydejte ji zase dál. Řekněte - teď (případně až dočtete, ale toto je přednější :-) ) svému partnerovi, jak ho milujete. Obejměte ho. Řekněte svým dětem, že je obrovsky milujete - a svým rodičům stejně tak - a nestyďte se, to vám do toho jen promlouvá ego, které nad vámi nemá žádnou moc, když milujete. Obejměte své zvíře a v jeho očích uvidíte, kolik Lásky ve vás skutečně je. Pohlaďte rostliny doma, obejměte strom. Prociťte se do toho, zaplaví vás tolik energie, že budete neskonale šťastní a bezstarostní. Zamilujte se, zamilujte se do Matičky Země, do sebe samého, do svého života, ať už se vám děje cokoli. To úplně stačí, nic víc se po vás nechce. Jen Láska. Uvidíte naprosté zázraky (teď jsou skutečně dostupné velmi rychle), co se vám budou dít, jak se vše bude léčit. Nemyslete na to, proč "nemůžete". Můžete cokoli. Kdykoli se vám v hlavě promítne slovo - pocit Láska, vytvoříte tím velkou spoustu léčivé energie pro celý svět. Pokud toto dokážeme, pokud hodíme za hlavu chyby druhých, jejich zdánlivé nedokonalosti (které jsou jen v našich očích), proces přeměny proběhne naprosto v klidu a míru pro všechny. Pojďme společně změnit pláč Matičky Přírody na její úsměv, díky kterému ten onen "konec světa" (bez spojení ke konkrétnímu datu, ale k následujícím rokům) proběhne pro nás velmi velmi velmi velmi přívětivě. Nadmíru. Pojďme naučit naše děti milovat vše - a sebe milovat. Zapomeňme na strachy z pochybných zdrojů, žijme právě teď - a žijme Láskou k tomuto světu. Kdykoli si vzpomenete, vyzývám vás, vyzývá vás naše Matička, myslete na Lásku, ať už v jakékoli její formě.

To je zázračný lék. Šiřte, prosím, tuto výzvu dále a dál ke všem svým známým - i těm, kdo třeba zdánlivě nepochopí. Protože časem pochopí všichni a vzpomenou si na své srdce, kde budou mít tato magická slova Lásky uložena.
Všichni toto v sobě máme. Není to o ničem jiném, než si vzpomenout a vysílat, maximálně, co můžeme. Vyhlašuji dnešní den dnem Lásky (a zítřek neexistuje... :-) ). Pojďme pomoci k pohádkovému konci naší planety a nás, konci, který znamená začátek skutečného života. A úplně nejprvnějí krok? Co takhle se zkusit podívat do zrcadla a říci "miluji tě...".
Děkuji vám všem za trpělivost při čtení a šíření těchto řádků (myšlenek a pocitů) dál. Děkuji vám za vaši práci se sebou samotným a za to, že svou laskavostí tolik pomáháte.
Děkuji a ať se vám vše daří!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama