Rozhovor dvojčat

15. července 2012 v 8:27 | Mil |  Děti a my





Něco málo k nedělnímu zamyšlení....

1: Věříš v život po narození??
2: Určitě. Musí něco být po narození. Možná je tohle příprava na to, co bude potom.
1: Blbost. Není žádný život po narození. Jaký by byl takový život?
2: Nemám představu, ale možná tam bude víc světla, než je tady. Taky možná budeme používat nohy k chození a pusu k jedení.
1: To je taky blbost. Není možné běhat s našima nohama a jíst pusou je jednoduše nemožné. Dyť máme pupeční šňůru, přece. Něco ti řeknu: Život po narození není. Prostě to nejde.
2: Počkej. Přece musí být něco po narození. Ale všechno bude jiné, než je to teď tady.
1: Jo, ale nikdo se z po narození nevrátil. Život tam končí. Život není ničím jiným než být izolovaný v téhle tmě.
2: Dobře, nejsem si jistá, jaké to bude po narození, ale my uvidíme mámu a ta se o nás postará.
1: Máma??? Ty věříš v "Mámu"?? A kde tedy je, podle tebe??
2: Podívej, je všude okolo nás. Za náš život vděčíme jí. Bez ní bychom neexistovali.
1: Já ti nevěřím! Nikdy jsem jí neviděl, takže nemám proč tomu věřit.
2:Ale někdy, když jsme tiší, můžeme ji slyšet zpívat nebo můžeme cítit, jak se svou rukou dotýká našeho "světa". Víš, já si myslím, že na nás teprve pravý život čeká po narození.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama